O rozhodčím řízení

 

Rozhodčí řízení je výrazně efektivnější a levnější alternativa ke klasickému řízení soudnímu, a to zejména s důrazem na rychlost a hospodárnost celého řízení. Pokud se smluvní strana chce domáhat nápravy svého porušeného práva soudní cestou, pak jedině rychlé a efektivní řízení, jehož výsledkem je pravomocné a vykonatelné rozhodnutí (exekuční titul) může vést k nápravě porušeného subjektivního práva. Rozhodčí řízení pak umí nahradit zdlouhavou a neefektivní cestu soudního řízení a je rychle, efektivně a hospodárně ukončeno formou rozhodčího nálezu se stejnou právní silou jako je rozsudek soudu. Mezi hlavní výhody rozhodčího řízení bychom mohli tedy řadit tyto:

  • levněji než u soudu – soudní poplatek činí 5% z předmětu sporu, v rozhodčím řízení u AC činí poplatek 3% z předmětu sporu
  • rychleji než u soudu – průměrná délka rozhodčího řízení je 4-12 týdnů od podání žaloby – za tuto dobu zpravidla soudy nestihnou ani nařídit první ústní jednání ve věci, přičemž délka soudního řízení se zpravidla počítá v lepším případě na měsíce, v horším na roky
  • jednoinstančnost – proti vydanému rozhodnutí rozhodce v rozhodčím řízení není možné podat opravný prostředek – doručením rozhodnutí stranám nabývá rozhodčí nález právní moci a do 3 dnů je vykonatelný – lze na základě něj nařídit exekuci, pokud není dobrovolně plněno = stejné účinky jako rozhodnutí soudu
  • neveřejnost – rozhodčí řízení je neveřejné oproti soudnímu řízení, kdy může ve většině případů veřejnost být v soudní síni přítomna
  • povinnost mlčenlivosti rozhodců o projednávané věci

 Časté otázky a odpovědi:

1) V rozhodčím řízení rozhoduje jakýsi soukromý soud?

Z laického pohledu je možné to tak vnímat. Ve skutečnosti však rozhoduje osoba, kterou si strany na základě zásady autonomie vůle zvolí, respektive je jim na základě smluvně dohodnutých pravidel určena jednatelem a předsedou Arbitrážního centra. Jde vždy o fyzickou osobu, plně způsobilou k právním úkonům, bezúhonnou a s vysokoškolským právnickým vzděláním a zpravidla zapsanou v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (v případě spotřebitelských sporů v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti), což zabezpečuje maximální možnou míru důvěryhodnosti, nestrannosti a fundovanosti osoby rozhodce. Jedná se o tzv. rozhodce ad-hoc. V případě Arbitrážního centra se tedy nejedná o institucionalizovaný soud v pravém slova smyslu, ale o „servisní organizaci“, která jednotlivým rozhodcům zajišťuje potřebné zázemí k výkonu jejich samostatné rozhodčí činnosti.

2) Jak rychle tedy probíhá konkrétní rozhodčí řízení, když uvádíte že je rychlejší než soudní?

Troufáme si tvrdit, že od podání žaloby do vydání rozhodnutí mohou uplynout v ideálním případě 4 týdny, nejdéle však 12 týdnů, což je doba, ve které ve většině případů soudních řízení není nařízeno ani první jednání ve věci. Je tak maximálně zkrácena doba,po kterou jsou běžně účastníci odkázáni čekat na povomocné vyřešení jejich sporu, což zpravidla bývá i v řádech let.

3) Proč je rozhodčí řízení tak efektivní?

Vzhledem k jeho rychlosti může totiž věřitel ve velmi krátké době disponovat rozhodnutím s účinky rozsudku soudu, které je vykonatelné a splňuje všechny náležitosti potřebné k nařízení exekuce na majetek dlužníka. Dlužník je tak tlačen právními kroky k aktivnímu jednání, není mu dáno příliš prostoru ke spekulacím se svým majetkem či snad ke kalkulaci s časem a ke zdržovacím taktikám. Je si dobře vědom toho, že za pár týdnů může očekávat exekutora u dveří, pokud se svému závazku nepostaví čelem. U soudního řízení je tomu naopak, dlužník má zpravidla dostatek protoru a procesních nástrojů na zdržování řízení, včetně řízení u odvolacího soudu, takže v některých případech za pár let po skončení soudního procesu již dlužník nemusí mít žádný majetek či již nemusí existovat (např. záměrně zrušená s.r.o.). Soudní řízení často dlužníka nemotivuje k řešení jeho dluhu.

4) Jak si mohu zajistit aby můj spor byl řešen před rozhodci?

Stačí myslet na zakomponování tzv. rozhodčí doložky do smlouvy, kterou právě uzavíráte (např. o dílo, kupní, nájemní, pracovní, zprostředkovatelská atd.) –viz záložka Rozhodčí doložky, nebo uzavření tzv. smlouvy o rozhodci v případě již vzniklého sporu, pokud nemáte uzavřenou rozhodčí doložku ve smlouvě. V takovém případě se na nás obraťte a my pro Váš konkrétní spor zdarma vypracujeme konkrétní smlouvu o rozhodci (nutný souhlas obou sporných stran), popřípadě se inspirujte našimi vzory dokumentů, které jsou volně ke stažení na našich stránkách.

5) Jak se zahajuje rozhodčí řízení?

Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby na adresu Arbitrážního centra. Jednatel Arbitrážního centra určí ze seznamu rozhodců rozhodce, který bude spor řešit. Po zaplacení rozhodčího poplatku pak rozhodce ve věci začne konat a po provedeném řízení věc meritorně rozhode. V podrobnostech odkazujeme na Pravidla pro rozhodčí řízení, která jsou ke stažení v záložce Dokumenty ke stažení.

6) Jaké druhy sporů je možné řešit prostřednictvím rozhodčího řízení?

Prostřednictvím rozhodčího řízení je možné řešit všechny majetkové spory k jejichž řešení by jinak byl příslušný obecný soud (s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů), ve kterých lze jinak uzavřít smír. Jedná se o valnou většinu soukromoprávních sporů s majetkovou hodnotou. V případě pochybností o arbitrovatelnosti konkrétního sporu nás samozřejmě můžete kontaktovat.

7) V čem spočívá princip rozhodování sporů dle zásad spravedlnosti?

Rozhodce je při rozhodování konkrétního sporu vázán platnými právními předpisy a dle nich také rozhodnout konkrétní spor. Jak je ale známo, "spravedlnost je slepá" a proto dochází k situacím, kdy je spor sice rozhodnut podle práva, avšak rozhodutí se nezdá být spravedlivé. Pokud je zmocněn k rozhodnutí v rámci zásad spravedlnosti, je rozhodce například oprávněn přiznat již promlčený dluh, nebo rozhodnout spor i na základě z formálních důvodů neplatné smlouvy, přiznat nárok ve větším rozsahu než zákon dovoluje (např. náhrada škody způsobné zaměstnancem v pracovním právu) a pod.

8) Pokud v souvislosti se sporem vynaložím náklady (například na právní zastoupení), budou mi v rámci rozhodčího řízení v případě úspěchu přiznány?

Ano, rozhodce zásadně zohledňuje (dle zásady úspěchu ve věci) vynaložené náklady stranami sporu, a dle této zásady přiznává zcela či z části náklady té straně, která byla ve sporu úspěšná,či podle poměru úspěchu ve věci úspěšnější, a to včetně nákladů vynaložených na právní zastoupení advokátem v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) Co je to spotřebitelský spor a včem jsou jeho specifika při sjednávání rozhodčích doložek?

Spotřebitelským sporem je majetkový spor vycházející ze spotřebitelské smlouvy. Dle § 52 občanského zákoníku jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a spotřebitelem je fyzická osoba , která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Při uzavírání rozhodčí doložky je důležité respektovat podmínky zákona o rozhodčím řízení pro uzavírání doložek ve spotřebitelských sporech, v případě nedodržení podstatných náležitostí doložky hrozí posouzení takové doložky buď rozhodcem v rámci posuzování naplnění podmínek řízení či následně soudem po skončení rozhodčího řízení jako absolutně neplatné. Proto Arbitrážní centrum vytvořilo jako vzorovou doložku pro tyto druhy sporů, která obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti. Doložka je uvedena jako varianta 3 v záložce "Rozhodčí doložky" a je nezbytně nutné ji uzavřít na samostatné listině, nejlépe jako přílohu ke smlouvě samotné.