Časté otázky a odpovědi

• 1. V rozhodčím řízení rozhoduje jakýsi soukromý soud?

  Z laického pohledu je možné to takto vnímat. Ve skutečnosti však rozhoduje osoba, kterou si strany na základě zásady autonomie vůle zvolí, respektive je jim na základě smluvně dohodnutých pravidel určena jednatelem a předsedou Arbitrážního centra. Jde vždy o fyzickou osobu, plně způsobilou k právním úkonům, bezúhonnou a s vysokoškolským právnickým vzděláním zpravidla zapsanou v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (v případě spotřebitelských sporů v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti), což zabezpečuje maximální možnou míru důvěryhodnosti, nestrannosti a fundovanosti osoby rozhodce. Jedná se o tzv. rozhodce ad-hoc. V případě Arbitrážního centra se tedy nejedná o institucionalizovaný soud v pravém slova smyslu, ale o „servisní organizaci“, která jednotlivým rozhodcům zajišťuje potřebné zázemí k výkonu jejich samostatné rozhodčí činnosti.

• 2. Jak rychle tedy probíhá konkrétní rozhodčí řízení, když uvádíte, že je rychlejší než soudní?

  Troufáme si tvrdit, že od podání žaloby do vydání rozhodnutí mohou uplynout v ideálním případě 4 týdny, nejdéle však 12 týdnů, což je doba, ve které ve většině případů soudních řízení není nařízeno ani první jednání ve věci. Je tak maximálně zkrácena doba, po kterou jsou běžně smluvní strany odkázány čekat na pravomocné vyřešení jejich sporu, což zpravidla bývá i v řádech let.

• 3. Proč je rozhodčí řízení tak efektivní?

  Vzhledem k jeho rychlosti může totiž věřitel ve velmi krátké době disponovat rozhodnutím s účinky rozsudku soudu, které je vykonatelné a splňuje všechny náležitosti potřebné k nařízení exekuce na majetek dlužníka. Dlužník je tak tlačen právními kroky k aktivnímu jednání, není mu dáno příliš prostoru ke spekulacím se svým majetkem či snad ke kalkulaci s časem a ke zdržovacím taktikám. Je si dobře vědom toho, že za pár týdnů může očekávat exekutora u dveří, pokud se svému závazku nepostaví čelem. U soudního řízení je tomu naopak, dlužník má zpravidla dostatek prostoru a procesních nástrojů na zdržování řízení, včetně řízení u odvolacího soudu, takže v některých případech za pár let po skončení soudního procesu již dlužník nemusí mít žádný majetek či již nemusí existovat (např. záměrně zrušená s.r.o.). Soudní řízení často dlužníka nemotivuje k řešení jeho dluhu.

• 4. Jak si mohu zajistit, aby můj spor byl řešen před rozhodci?

  Stačí myslet na zakomponování rozhodčí doložky do smlouvy, kterou právě uzavíráte (např. o dílo, kupní, nájemní, pracovní, zprostředkovatelská atd.). nebo uzavření tzv. smlouvy o rozhodci v případě již vzniklého sporu, pokud nemáte uzavřenou rozhodčí doložku ve smlouvě. V takovém případě se na nás obraťte a my pro Váš konkrétní spor zdarma vypracujeme konkrétní smlouvu o rozhodci (je nutný souhlas obou sporných stran), popřípadě se inspirujte našimi vzory dokumentů, které jsou volně ke stažení na našich stránkách.

• 5. Jak se zahajuje rozhodčí řízení?

  Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby na adresu Arbitrážního centra. Jednatel Arbitrážního centra určí ze seznamu rozhodců rozhodce, který bude spor řešit. Po zaplacení rozhodčího poplatku pak rozhodce ve věci začne konat a po provedeném řízení věc meritorně rozhode. V podrobnostech odkazujeme na Pravidla pro rozhodčí řízení, která jsou ke stažení v záložce Dokumenty ke stažení.

• 6. Jaké druhy sporů je možné řešit prostřednictvím rozhodčího řízení?

  Prostřednictvím rozhodčího řízení je možné řešit všechny majetkové spory, k jejichž řešení by jinak byl příslušný obecný soud (s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů), ve kterých lze jinak uzavřít smír. Jedná se o valnou většinu soukromoprávních sporů s majetkovou hodnotou. V případě pochybností o arbitrovatelnosti konkrétního sporu nás samozřejmě můžete kontaktovat.

• 7. V čem spočívá princip rozhodování sporů dle zásad spravedlnosti?

  Rozhodce je při rozhodování konkrétního sporu vázán platnými právními předpisy a dle nich také rozhoduje konkrétní spor. Jak je ale známo, "spravedlnost je slepá" a proto dochází k situacím, kdy je spor sice rozhodnut podle práva, avšak rozhodnutí se nezdá být spravedlivé. Pokud je zmocněn k rozhodnutí v rámci zásad spravedlnosti, je rozhodce například oprávněn přiznat již promlčený dluh, nebo rozhodnout spor i na základě z formálních důvodů neplatné smlouvy, přiznat nárok ve větším rozsahu než zákon dovoluje (např. náhrada škody způsobné zaměstnancem v pracovním právu apod.).

• 8. Pokud v souvislosti se sporem vynaložím náklady (například na právní zastoupení), budou mi v rámci rozhodčího řízení v případě úspěchu přiznány?

  Ano, rozhodce zásadně zohledňuje (dle zásady úspěchu ve věci) vynaložené náklady stranami sporu, a dle této zásady přiznává zcela či z části náklady té straně, která byla ve sporu spěšná, či podle poměru úspěchu ve věci úspěšnější, a to včetně nákladů vynaložených na právní zastoupení advokátem v souladu s příslušnými právními předpisy.

• 9. Co je to spotřebitelský spor a v čem jsou jeho specifika při sjednávání rozhodčích doložek?

  Spory ze spotřebitelských smluv již není možné od 1.12.2016 rozhodovat v rozhodčím řízení, pokud byla smlouva uzavřena po tomto datu. Spory ze starších smluv uzavřených před datem 1.12.2016 je možné i nadále rozhodovat v rozhodčím řízení, rozhodcem musí být osoba zapsaná na seznamu rozhodců pro spotřebitelské spory vedeném Ministerstvem spravedlnosti. Vzhledem k tomu, že se tato možnost týká již jen starších smluv, není již nabízena na těchto stránkách vzorová rozhodčí doložka pro spotřebitelské spory.